Až si jednou

Robert Křesťan

1. Až mi čas řekne stůj
   až si jednou sundám boty
   až mi smích kolejnic
   řekne příteli skoč
   až mi zesvětští dlaň
   jako kachel z terakoty
   až se posadím k tvým dveřím
   prosím neptej se proč

2. Až mi prach z věčných cest
   zhladí jizvu na mé tváři
   až budu vědět věci
   které líp nevědět
   až mi poslední verš
   zplaní v starém makuláři
   snad to bude pozdě
   ale jistě naposled

   smyjí stopy u Golgoty
   až se dým spálenišť
   nakonec rozplyne
   až si odepnu pás
   až si jednou sundám boty
   až nezbude mi nic