Na mý duši leží kámen vod zimy až do jara, že už nikdy nepoplavem po tvý vodě, řeko má, ty si bubláš v klíně lesů, moje láska nestárne, každou noc se budím v děsu, že tě někdo ukradne, je to tím, že vodní pánbůh má pazoury lepkavý, [: na koho ty ruce sáhnou, ten už se jich nezbaví ... :]