Těžká víčka a chuť něco vypít, kabát na sebe.. Ulicí dolů oči mi svítí.. Jako svíčka, jako támhleten byt, kde mají schody do nebe a hrají Stenway to haven a mají co k pití.. Taky jsem tu dneska hrál, a teď bych aspoň schůdky do pekla bral.. Chodím po Jičíně potřetí mě míjí žlutý stín.. Kluk u výkladní skříně říká k holým zadkům figurín.. Stojíte tu nečinně, houby víte co je čin.. A tak se smutně dívá, je v tom bezmoc, pravda i lež, aspoň poradil, že bar je za rohem.. Vrátný s rukou nataženou zívá : Vy poďte a ty v těch riflích, ty běž !! Ale on má přece taky rifle !! A víte, kdo já jsem ?? Já vám ještě ukážu všem !! Barová šmíra a tři páry tančí, jedni nám hapali.. Kapela hrozná, ale světýlko bliká.. Vrchní skolo sbírá, vrohu dvě dámi jančí, a známý z kapely mně líčí, kam je vysílá naše republika.. Ještě pár dní tenhle bar a pak už loupat perník až do Švýcar.. To ti sedím v Číně a boss mně hodil lano, abych jel.. Ty koncertní síně budou muset počkat, bohužel.. To všechno kvůli vidině, že budu hrát, co jsem vždycky chtěl.. A jak se sebejistě dívá, ta jeho pravda je chladná jak lež, štěstí ho čeká hned za rohem.. Ty nesmysly, o kterých tu zpívá, ty prostě nikdy uvěřit mnu nemůžeš, ale o pauze mi jestě přišel říct : Ty víš, kdo já jsem.. Já jim taky ukážu všem !! Ve tři ráno, směrem od vinárny, když jsme šli už spát.. Řekl můj náhlý spolujdoucí : Hele kámo, je to všechno marný, je mi padesát, hlavu mám ve světě, zadek v Olomouci.. Mít ten správnej glejt, jsem dávno, dávno, ále nechme to bejt.. A to jsem kdysi v Číně zpíval se sborem.. A taky jsem býval dramatickým autorem.. A teď v kantýně jím šlichty s bramborem..