Cesty dál vedou

Smolaři

1. Chtěla bych znát, kudy dál vedou,
   dál, cesty dál vedou,
   teď jenom vím, že po jedné jdu s tebou,
   dál cestou jdu s tebou.
R: [: Nesmíš mě ztratit, nechat mě stát
      nebo snad svázat a pak mi lhát,
      že jdem tou správnou, nejlepší z cest,
      tou, která má mě vést, která má mě vést
      prý až domů k nám. :]

2. Že nevidím svět, světem musím jít s tebou,
   dál musím jít s tebou,
   mám ještě cit a slyším, jak stromy kvetou,
   dál slyším, jak kvetou.
R: [: Kdybych měla ztratit poslední, co mám,
      o jedno tě prosím: nevoď mě k nám,
      pak můžeš mi zmizet a "sbohem" dát,
      já budu říkat "dík", budu říkat "dík",
      na prázdný svět se smát. :]
*: Prošli jsme zadními vrátky,
   já neprohrála, teď to vím,
   cesty mě přivedly zpátky,
   v nose mě štípe zas dým.

3. Teď dávám dík za to, že jsem šla s tebou,
   dík, že jsem šla s tebou,
   teď dobře vím, kudy dál vedou,
   dál, cesty dál vedou,
   [: dál, cesty dál vedou ... :]