1. Kapkami si déšť do plachet vozů zpívá
vypráví o krajích, které tak opuštěné jsou.
Každý z těch mužů otěže v rukou svírá,
jedou kryté vozy ztichlou a spící krajinou.
R: Až tam za hory, tam za obzory kde bílé mraky jsou,
tam skončí cestu svou, pro nás tak tajemnou,
a déšť si přestal píseň zpívat.
Zmodralo nebe, slunko za hory svítí,
dlouhou dlouhou dobu ještě ty vozy pojedou,
dlouhou dlouhou dobu ještě ty vozy pojedou.
2. Horké kamení cestou se s blátem střídá (střídá)
stín a suchý kout jim skýtá jen plachta rozbitá
každý z těch mužů otěže v rukou svírá
vozy dál jedou nikdo je nikdo nevítá.
R: Až tam za hory....
3. Kapky se na plachtách vozů třpytí (třpytí)
modravé dálky v prérii vozy zvou
tam někde v dálce najdeš své živobytí
pod modrou oblohou zpíváš písničku svou.