1. Slovíčka zmatená nápojem podivným co chutnal po žluči padají proudem vím že to znamená pro mě i pro tebe že oba stojíme před prvním soudem bolest je bez hranic tupá a těžká R: Já jsem král z Nemanic ty se mě neptáš co bude pozítří co bude zítra kdy už nás omrzí společná jitra 2. Ten večer bez konce neměl být takový chtěli jsme jenom na Měsíc hledět on nás však zradil úplněk rumový že to tak dopadne měli jsme vědět bolest je bez hranic tupá a těžká R: Já jsem král z Nemanic... 3. Půlnoc je včerejší slunce už procitá my jsme však ospalí a dým nás halí spánek je milejší do sítí nechytá v poledne vstaneme nevíme s kým bolest je bez hranic tupá a těžká R: Já jsem král z Nemanic...