1. Snad máš ještě mý jméno rtěnkou napsaný,
nebo snad ho z dlaně tvý někdo slíbal,
je tak lehký "sbohem" dát, v tom se vyznáš,
vzpomeň jen, kdo ti tvou píseň zpíval.
2. Když mě ráno slunce budí, jeho světlo dopadá
tam, kde stále ještě tvůj úsměv vidím,
ruku vztáhnu za tebou a pak poznám,
že se jen iluzí snovou šidím.
R: Co z toho mám, nevím sám, pořád zkouším
najít tvář, která není prázdnej rám,
najdu jen bez lásky žár a pak se popálím,
co z toho mám, nevím sám.
3. Jarní den měl by znít jako zvon sváteční,
v hlavě dál ticho jen burácí,
to je mý requiem za noc s tebou,
někdy vím, láska jen utrácí.
R:
R: + co z toho mám, já nevím sám.
co z toho mám ...
