Pískoviště

Wabi Daněk

1. Tak se mi včera zdálo, nějak o půl třetí,
   že jsem zas malej kluk, že my všichni jsme děti,
   každej má lopatku, kyblíček nebo misku
   a svět je veliká, a svět je veliká,
   a svět je veliká a oblá hora písku.


2. Hezky si spolu hrajem - bezejmenní, nazí,
   ten staví hrady z písku, ten mu je zas kazí,
   ten dělá záhonky a kytky do nich sází,
   no a toho to nebaví, toho to nebaví,
   toho nic nebaví, tak aspoň pískem hází.


3. Ten staví pyramidy, ten se hrabe v jámě,
   ten čurá na toho a tenhle čurá na mě,
   ten sedí na zadku, tak jako houska v krámě,
   pozorně naslouchá, pozorně naslouchá,
   pozorně naslouchá a všechno bonzne mámě.


4. Ten brázdí oceány na pískové lodi,
   ten se mu v koutě řehtá, já vím, jak to chodí,
   vždyť nevíš, odkdy dokdy a kolik ti to hodí,
   tak proč se vlastně štveš, tak proč se vlastně štveš,
   tak proč se vlastně štvát, vždyť námaha nám škodí.


5. Tihle se spolu perou, trhají si trička,
   nejhezčí na světě je moje bábovička,
   jedni se přidaj' k tomu a ti druzí, ti zase k tomu,
   chvilku se perou pak, chvilku se perou pak,
   chvilku se perou, pak je tma a musí domů.

*: Počkejte, hadráři, však uvidíte příště,
   příště už nebylo,    vlastně vůbec nic nebylo,
   déšť sebral pískoviště ...