1. Na pokroucenej generační strom se slétaj z dálky hejna divnejch ptáků už greenhorni se stavěj do haptáku a ze smrákání temně duní hrom 2. Zní kytary a horce tepe jazz a ptáci křídlo vedle křídla sedí má slunce na obloze barvu mědi a na strom ptáků marně štěká pes R: To přece ví každej pták proč se domů vrací má doma chléb má svou stáj a má svou klec vrací se rád jako vlak slepou navigací když poznal svět jako květ mu voní rodná pec 3. Přes pohoří a prachem bílejch cest se vracej ptáci na jaře vždy domů pod bukolickým stínem lesních stromů čtou dojatě svůj rodnej manifest 4. Ten mlčenlivej sbor co poznal svět má pružná nikým nestřižená křídla a kde jsou generace moudrá zřídla má právo jiným ptákům vyprávět R: To přece ví...