1. Po zasmušilé pustině jel starý honec krav,
den temný byl a ševelil dech větru v stéblech trav,
tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát,
když z rozedraných oblaků viděl stádo krav se hnát.
R: Jipija hej,jipija jou,to přízraky táhnou tmou.
2. Ten skot měl nohy z ocele a oči krvavé
a na bocích mu plápolaly cejchy řeřavé.
A oblohou se neslo jeho kopyt dunění
a za ním jeli honáci až k smrti znavení.
R: Jipija hej...
3. Ti muži byli sinavý a kalný měli zrak
a marně stádo stíhali,jak mračno stíhá mrak.
A proudy potu máčely jim cáry košilí
a starý honák uslyšel ten jekot kvílivý.
R: Jipija hej...
4. Tu jeden z jezdců zavolal a pravil: "Pozor dej",
svou duši hříchu vyvaruj a ďáblu odpírej,
bys nemusel se po své smrti,tak jako my štvát
a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát.
R: Jipija hej...