(furt do kola - 1.i 2. sloka)
1. Je mi fajn, mám se skvěle, jsem zdravý duch ve sfetovanym telě, jsem
- to je to pravý pro můj zobáček, tím dostávám svůj mozek do otáček.
Když jsem pod vlivem, můžu jít ven kliden i v tomhle prostředí
škodlivém a to s klidem. Tak se bez rozpaku nakládám do láku,
konzervuju svoje tělo, aby vydrželo. Dokud mám v sobě pár éček, tak
se nezkazim a vydržim pár zim. Řikám ti spánek je pro nuly, chce to
po nocích Morgany, po ránu Redbully, nebudem bulit, že nám život
ulít, a když máme splín můžeme se zhulit...a když máme splín můžeme
se zhulit.
R: Vykašli se na to zlato,
Ty nemůžeš za to,
že mi je, tak jak mi je,
nejsi to Ty, je to jen chemie. (2x)
2. Žijeme paralelní světy, jsme věčně paralenem sjetý a před krutou
realitou bráníme se chemickou ulitou. Nejzdrogovanější přežívá,
taky přemoct ten pocit, že nemám život ve svý moci. A hlavně se
neptat na důvod tý bolesti, žít si dál svoje soukromí neřesti,
připoutat se k pelesti a přemoct osud pomocí lsti. A uznávat stejný
hodnoty, jak všichni občané planety Země. Hvězdný nebe nademnou...a
všechny ty účinný látky ve mě. A všechny ty účinný látky ve mě.
R: Vykašli se na to zlato...
3.sloka:
(7x)
3. Jsem plnej protilátek, co ve mě uklidňujou zmatek,
ale i přestože jsem veselej, vím, že jsem necelej.
Jsem frajer, co nebulí a pomocí ampulí si udržuje v kebuli
duševní zdraví, ale už mě to nebaví, vím, že ty stavy uvnitř mí
hlavy nejsou pravý. Tohle není realita, tohle se nepočítá. Je to jen
jako ty pako, je to jen na oko. Je to fešný, ale je to falešný. Je
to jen chemie a já jsem mummie!!!
R: Ááá...Vykašli se na to zlato...