Dálnice č. 5

Žalman

1. Časně ráno mrholí  na dálnici číslo 5,
   já mít křídla sokolí,  obletěl bych celej svět,
   jen si marně vzpomínám, kde jsem s tebou, holka, byl.
R: To nám bylo sedmnáct, jen sedmnáct a půl roku,
   život tančil kolem nás  a zdál se bez nároků.

2. Svět je pořád velikej jako plná láhev snů
   a jsou na něm chodníky, který vedou k domovům,
   když se nebe usmívá, to se mi jde mnohem líp,
   jen si človek vzpomíná, jak si přál svět obejít.
R:

3. Časně ráno mrholí  na dálnici číslo 5,
   já mít křídla sokolí,  obletěl bych celej svět,
   to nám bylo sedmnáct, jen sedmnáct a půl roku,
   [: život tančil kolem nás  a zdál se bez nároků ... :]