Nad čajem

Žalman

1. Jsi ve vločkách zakletá, jsi jako keř, 
   chvíli tě nehoupám, tohle mi věř, 
   chvíli se nechlubím, že nám to jde, 
   třetí se mezi nás už nevejde. 
 
R: Když nad čajem po páté den se krátí, 
   vůně stane se závratí, 
   dlouhé jsou večery vzpomínání, 
   a když sny skončí, zbydou jen přání. 
 
2. Tvý srdce je velkej džbán, jen z něho pít, 
   řeči se vedou, sem tam ňákej vtip, 
   řeči se vedou, sem tam ňákej bol, 
   loknem si lásky a jsme namol. 
R: 
 
3. Pak večer se stulíme nad krajinou, 
   nechci mít při těle holku jinou, 
   chtěl bych mít u boku jen tvý boky, 
   tohle přání mám už dlouhý roky.