Nikdo se nesmál

Žalman

1. U dveří mi zazvonil svět,
   já vypad' z plínek rovnou do ráje,
   v ráji hrál se špatný kabaret
   dávali smích, dávali smích, nikdo se nesmál.

2. Hlavou mi vrtá zvědavej červotoč,
   když hladím tvoje tělo ocejchovaný,
   a pak se směju, a vůbec nevím, proč,
   proč kolem nás, proč kolem nás nikdo se nesmál.

R: V hospodě pláče harmonika dětí,
   pocestný vítá  u pípy klaun,
   jakpak se máme, jak to s náma letí
   až ke hvězdám, až ke hvězdám, nikdo se nesmál.

3. Stojím frontu na děravej fáč,
   denně slyším smutný řehtání,
   morálku těch, co držej' karabáč,
   to dobře znám, na koně mý nikdo se nesmál.

4. Po nocích žiju, už nemám ani strach,
   i když mi vemou kliku ze dveří,
   stejně bych oknem za muzikou plách'
   a nikdy víc a nikdo víc by se mi nesmál.
R:
R: Na na na ...