Pocestný do sedmého nebe

Žalman

1. Žádnej neví, co je lidská zloba za zvíře, 
   když utrhne se z řetězu, dělá jen potíže, 
   nám pod rukama na pokraji periférie, 
   tiše nám umírají pí   -  sně. 
 
2. Lidé chtějí pohladit, tak pijou čím dál víc, 
   pak vypláčou se do kropenky, sednou do lavic, 
   pod klenbou světa zpívaj, aby anděl sestoupil, 
   tiše nám umírají písně. 
 
R: Pánu   kou   ká   do oken a po zádech ho zebe, 
   vzhůru   stou  pá   pocestný do sedmého nebe, 
   dítě, které touží až za obzor jít, 
   sám si   brou  ká,  že  neumí v týhle době žít. 
 
3. Z vlastní vůle stali jsme se navždy poutníky, 
   plavem tak tak nad vodou a šlapem chodníky, 
   prodáváme odpustky a za jásotu davů, 
   tiše nám umírají písně.